Správné načasování

13.07.2021

Když se ohlédnu zpětně na všechna svoje dosavadní zásadnější profesní rozhodnutí, musím tak trochu konstatovat, že správné načasování není zrovna moje silná stránka. Své první dítě jsem porodila během studia na VŠ, svoji první práci hledala v nejhlubší krizi v roce 2009 jako nedostudovaná máma dvouletého syna, ke změně oboru a rekvalifikaci jsem se rozhodla ve chvíli, kdy jsem pečovala o roční dcerku a prvňáčka, ke změně zaměstnavatele a každodennímu dojíždění do nové práce ve chvíli, kdy jsem měla v ruce ještě teplý řidičský průkaz a každé dítko v jiném školském zařízení a nakonec k ukončení spolupráce se zaměstnavatelem a odchodem na volnou nohu v březnu 2020....

Úplně přesně si pamatuju, jak jsem podepisovala výpověď a 2 dny nato nám všem bylo přes media oznámeno, že děti nesmí chodit do školy a budou se vzdělávat doma. Samozřejmě v tu chvíli jsme všichni tak nějak předpokládali, že si prodlouží o nějaký týden dva jarní prázdniny a do školy se pak zase vrátí. Realitu vidíme všichni, co děti doma máme...všichni jsme byli o rok starší, ale dětičky s námi doma byly stále. K tomu by se slušelo dodat, že tedy nejsme o rok, ale minimálně o 10 let starší...

Moje velkolepé plány o tom jak si budu v klidu tvořit webovky, vizitky, a jak budu mít čas oslovovat klienty se v mžiku rozplynuly a já musela čelit realitě, která znamenala střídat se na počítači se synem, který musel plnit zadanou práci a s dcerkou poctivě vyplňovat všechny předepsané úkoly v učebnicích. Mezitím samozřejmě nakoupit, uvařit a ideálně se ještě dětičkám postarat o domácí zábavu. No uznejte sami, není to dokonalý start nového podnikání?

A co mě tato zkušenost naučila a vlastně stále učí? Že není možné mít vše naplánované, že život si stejně dělá, co chce a že pojem "být flexibilní" nabral během této doby nového významu. To jak jsme se naučili být v této době flexibilní a přizpůsobiví mě nepřestává udivovat. Smekám před všemi, kteří k tomu všemu zvládli práci na plný úvazek a ještě péči o další rodinné příslušníky a nezbláznili se z toho. Já jsem vděčná za to, že jsem díky původně "špatnému načasování" měla možnost nabrat si jen to, co jsem schopná unést.

Na závěr už se jen sluší říct, že napsání prvních článků do blogu jsem si opět skvěle načasovala. Aktuálně přeskakuji společně s dětmi krabice plné nezbytností a vzpomínek a s rozvodovými papíry v ruce balím sebe a své dva poklady do nového bytu, který se stane naším domovem a v hlavě mi zní věta, kterou jsem nedávno četla na něčí facebookové zdi "DEAR FUTURE, I´M READY"!

Chtěla bych vám tímto dodat odvahu a svým příkladem ukázat, že správné načasování je právě teď a že podmínky nebudou nikdy ideální, ale pokud máte v hlavě a v srdci tu touhu se do něčeho pustit jděte do toho. Protože není nic horšího, než odsouvat vlastní touhy někam "na potom"...potom totiž taky nikdy nemusí přijít...